Dunedin - Čínská zahrada

Základní kámen Čínské zahrady v Dunedinu byl položen v březnu roku 1998. Zajímavé je, že zahrada byla nejprve postavena v Sanghaji na místě stejného tvaru a velikosti čínskými staviteli a umělci. Potom byla rozebrána a převezena do Dunedinu, kde byla znovu postavena. Možná to je hlavní důvod její ceny - konečná částka se vyšplhala na 7 milionů dolarů. V čínské zahradě si kromě čaje můžete koupit také červenou rybku z akvária (asi za deset dolarů) a jako správný milovník přírody jí pustit v zahradě do rybníčku. Můžete jí dát i své vlastní jméno, na které jí budete později volat. O návštěvě našich krajanů svědčila jména některých rybek uvedených na nástěnce. Raději nechtějte vědět, jak se ty chuděrky jmenovaly, slušné to rozhodně nebylo :-)

Altánek uprostřed vody

Důležitými prvky čínských zahrad jsou voda a kameny

Červené rybky v rybníčku

Baldwin Street - nejstrmější ulice na světě

Přestože to na první pohled tak nevypadá, tahle ulice v Dunedinu se svojí stoupavostí zasloužila o zápis do Guinessovy knihy rekordů jako nejstrmější ulice na světě. Na konci kopce je pijítko pro zasloužilé turisty, kteří si ulici vystoupali po vlastních nohách. My jsme vystoupali na vrchol pohodlně - v našem autíčku, což se naším novozélandským kolegům Pražákům nepodařilo, protože mají větší a těžší auto, tudíž se jim teď veřejně smějeme :-P (oni to nejsou Pražáci, ale já jim tak říkám, protože mají český přízvuk).

Petr

Ale na druhou stranu vystoupat si ulici pěšky má také něco do sebe. Alespoň si to člověk zažije na vlastní nohy. Já jsem se tak jen mohla bát, že to naše auto v půlce kopce vzdá a začne couvat zpátky, ale vyjelo to.

Helča

Pohled z vrcholu

Odpočinek na lavičce na horním konci ulice

Kulaté kameny - Moeraki Boulders

Tyto kulaté kameny, na které jsme narazili jižně od Christchurch, kupodivu nevznikly lidskou rukou, ale přirozeně.

Moeraki Boulders jsou velké šedivé a téměř dokonale kulaté kameny, které byly zformovány na dně oceánu přibližně před 60 miliony lety postupným nabalováním kalciových solí kolem pevného jádra. Jsou roztroušeny na téměř 50 metrovém úseku. Šířka se pohybuje mezi 0,5 metrem až 2,2 metry. Některé se vyskytují ve skupinách, jiné jsou naprosto osamělé.  Podle maorské legendy byly Moeraki Boulders koše na jídlo (např. s dýňovníkem a kumarou) na kánoi Araiteuru, která ztroskotala u pobřeží a koše se proměnily v balvany.

V současné době jsou kameny turistickou atrakcí, která je obzvláště doporučována navštívit za východu či západu slunce. Tipnete si, v kterou dobu jsme tam byli my?